Žijeme v malé vesničce Lipnice, nedaleko Plzně. Když jsme se nastěhovali do domečku, pořídili jsme si našeho prvního psa. Byl to dobrman Don, sice po rodičích s PP, ale sám PP neměl. Ale byl to máš Doník, hodný, poslušný (manželovi), nekonfliktní, miloval celou naší rodinu i našeho kocoura, kterého si často - i proti jeho vůli - bral k sobě do boudy.
Když bylo Doníkovi 7 let, byli jsme na návštěvě u Pavly Uzlové, kde jsem prvně viděla deerhounda. Ten mě okouzlil, ale měli jsme Doníka a dva psi mi tenkrát přišli moc. V únoru 2005 Doník umřel. Já v té době měla před oslavou 40. narozenin. Slovo dalo slovo a já od Pavly přivezla osmiměsíční slečnu deerhounda - Cesmínu Paluduz - domácím jménem Candy. Stala se miláčkem nejenom mým, ale i našich dvou dcer. Manžel sice nějaký čas stravoval, že se deer nedá vycvičit, ale já už v té době věděla, že je to moje plemeno. Candy měla být kamarádka na zahradu a to, že začala jezdit na výstavy, byla také práce Pavly. No a tak jsme se dostali do spojení s lidmi, od kterých se dodnes mnohému učím a ráda se s nimi setkávám. A jak se kdysi zdálo, že dva psi jsou moc, tak dva deeři nejsou moc. Začali jsme uvažovat o přírůstku.
Tím přispěla dcera, když si pořídila čínského chocholatého psa - Chicca z Kamilova dvora. Rozdíl mezi těmito plemeny je na první pohled nepřehlédnutelný. On je nepřehlédnutelný i na druhý pohled. Na vsi na nás začali pohlížet divně, kombinace těchto dvou plemen na pro- cházce je pro okolí zajímavým námětem hovorů. Ale to už vtaženi do života se psy, jsem se rozhodla pro další kroky.
V létě jsme zažádali o založení chovatelské stanice se jménem Z Podlipnice. A stále jsme čekali na nějakého toho drobečka. 25.12.2006 jsme se dočkali a přivezli si nádherný vánoční dárek - Calamity Jane Margodeer - domácím jménem Jany. Takže naše vycházky jsou od té doby ještě komičtější, protože kombinace naháče, velkého deera a deeřího štěněte je ještě zajímavější. Naštěstí na louku, kam chodíme běhat a procházkovat, to nemáme daleko.
Tolik náš vývoj k chování deerů do dneška a dále se uvidí...