Deerhound Jahreaustellung Hünstetten
6.6.2009 se konala v německém Hünstettenu výstava deerhoundů. Dostala jsem nabídku od Hanči, abych jela s Ivankou a Jiříkem s nimi. Moc mě to potěšilo a jela jsem ráda. Náš výlet jsme nazvali "Apalucha" . Hanča měla půjčený bydlík(obytný vůz) a v pátek 5.6. jsme vyráželi z Dobřan. Po nastěhování všech věcí, čtyřnohých kamarádů - Hanči Molly, Asiho a našeho maloucha Adinky a nás - zbytku posádky, jsme vyjeli. Cesta ubíhala bez komplikací, jen nedaleko Frankfurtu, jsme se dostali do zácpy, takže přibližně 20 km, jsme jeli krok sun krok. Ale nakonec jsme dorazili na místo, zaparkovali na vyhražené parkoviště, mezi ostatní bydlíky a přívěsy, a šli spát. Ráno nás přivítalo deštěm, větrem a zimou. To bylo snad jediné na tomto výletu, co se nám moc nepodařilo. Ale všechno nemůže být úplně bez chyb. Takže jsme celá osádka vyrazila na slavnostní úvod - průvod v čele s dudáky. Musím přiznat, že účast 104 deerhoundů mě vyrazila dech!
Tolik deerů pohromadě jsem ještě neviděla a byla jsem na všechny moc zvědavá. Bohužel ono nepříznivé počasí nám udělalo čáru přes rozpočet. Deerhoundíci byli většinou poschovávaní před děštěm.
Paní rozhodčí McBryde vždy nechala nastoupit třídu, prohlédla si všechny zúčastněné, nechala oběhnout všechny okolo kruhu. Dlužno podotknout, že kruh byl velký a hodný krásného pohybu deerhounda, jemuž dal možnost vyniknout. Pak jednoho psa posuzovala a druhý čekal pod stanem vedle. Ostatní se poschovávali před deštěm pod ostatními stany. Ve třídě mladých, kde byla i Adinka, nás bylo celkem 13. Nikdy jsem nevystavovala v takové konkurenci. A jelikož dokážu být pěkně nervózní, snažila jsem se tentokrát si množství konkurence nepřipouštět a užít si předvedení Adisky. No vzhledem k tomu, že jsem měla kalhoty mokré od země po kolena, na sobě skoro všechny mikiny a šusťákovou bundu ( která nakonec nebyla tak nepromokavá, jak jsem si myslela) a zbytek mé elegance již několikerým namočením úplně vymizel, upnula jsem se na získání výborné. Konkurence byla velká.
Šly jsme s Adiskou jako druhé na posuzování, Adiska se velmi snažila, paní rozhodčí se jí líbila a tak jsme ukázaly zuby a nechaly se celé prohmatat, pak jsme oběhly ještě jedno kolečko, aby paní rozhodčí viděla, jak umíme běhat. Ta pak nadiktovala posudek, anglicky, takže jediné, co jsem rozuměla bylo, že nám paní rozhodčí při odchodu řekla : excellent. Dosáhly jsme cíle! Po posouzení všech, nás nechala opět nastoupit do kruhu všechny a vybírala do "užšího výběru", byly jsme vybráni!!! Pak už se vybíralo na "medaile" a nás vybraly na 2. místo!!! Fenka Diva of Bestmara ( z Francie) - 1.místo v mladých - vyhrála BOB.
Jinak si přestanu "honit triko" a musím ještě připomenout: Asi ( Assing Irater Irsias) obsadil 2. místo v mladých psech, kdy paní rozhodčí (samozřejmě mimo jiné) učaroval nádherným pohybem. Molly získala výbornou ve třídě šampionů (v jedné z nejpočetněji obsazených tříd.)
Takže přehlédneme-li, že 3/4 dne pršelo, byla zima a foukal vítr, výlet se nám podařil. V dané konkurenci jsme získali úžasné umístění, "pár" deerhoundů jsme přeci jenom viděli. Dalším nezapomenutelným okamžikem "Apaluchy" - byla Jiříkova rozražená hlava, bravurně ošetřena Ivankou. Po vystavení si Adouška "zaslouženě" užívala.....
Cesta domů uběhla bez problémů a tak jsme v neděli dorazili zpět do výchozího bodu - do Dobřan. A jelikož počasí v Německu nepřálo deeření, využili jsme nedělního krásného počasí a "vydeeřili" jsme se tam.