Adelaida - poděs. Od malička poděs, uječený rošťák, musela být za každou cenu vidět, slyšet, dávala o sobě pořád vědět. Dokonce jsem přemýšlela, zda je to skutečně deerhound, klidný a vznešený pes. Byla však velmi bystrá a brzy zjistila, koho okouzlit, aby mohla zůstat doma. Podařilo se jí to. Zůstala doma a za odměnu se zklidnila, dnes je to mazlíček, dožadující se za každou cenu pozornosti - já jsem tu doma, tak se mě všímejte. Je nalepená věčně na Jany, všechno napodobuje a Jany je z ní občas na nervy.
Adelaida - naše zlatíčko. Doma stále využívá pozici štěněte, takže jí projde úplně všechno. Je veselá a zlobivá, ale i mazlivá. Musí být všude první. Ale jak dospívá získává ladnost a vznešenost deerhounda. Pomalu, ale jistě.

Zpět