Ahoj, jsem Adelaida. Jsem nejenom jeden z potomků z prvního vrhu mojí maminky Candy, ale i první odchov mojí paničky. A tak se panička rozhodla, že jedno z prvních dětí si nechá. Když se panička rozhodovala, kdo z nás to bude, vycítila jsem svojí deerhoundí intuicí, že pes si vybírá pána a ne naopak. A začala jsem se snažit. Jelikož panička nechala na páníčkovi, kdo z nás zůstane doma ( výměnou za to, že tu jeden může zůstat), dala jsem se do práce. Vždycky, když byl páníček na dosah, přiběhla jsem se k němu mazlit, olizovat ho a svým psím způsobem ho přesvědčovat, že já jsem ta pravá. A podařilo se. Stejným způsobem jsem se vrhala i na paničku a bylo rozhodnuto. Zůstávám doma s maminkou a tetou Jany. Jako malinké štěně jsem byla největší rošťák ze všech sourozenců, vždycky jsem všude musela být první, nejvíce jsem kousala, vřeštěla a zlobila. Do deerhoundí lady jsem měla velice daleko. Postupem doby jsem se zklidnila, ale běžím se pomazlit vždy první, aby bylo jasno, že já jsem tu doma.