A jak jsem oslavila narozeniny já? Po obědě jsme vyrazily na procházku. To mám moc ráda.
Než dojdeme na louku, je panička moc přísná, abychom šly spořádaně a vedle ní - jezdí tam auta, no to je toho! Na louce nás pouští a já jdu hned pošťuchovat Jany. Ale Jany hárala a je
pěkně protivná, nechává jí na pokoji i mamka Candy a to už je co říct. Tak honem proběhnout, omrknout co je kde nového. A už vidím les, tak namasírovat svaly a už metu.
Tentokrát panička odchytla Janičku včas, tak nemohla se mnou, ale už je mi rok, už jsem velká. Už se půjdu proběhnout sama. Panička na mě volá, ale co - jsem deerhound - povel jsem zaznamenala, vyhodnotila ho, jako nesmyslný a už mizím v lese. Máme s Janičkou
svůj okruh, tak dneska to proběhnu sama. Tak už jsem prošmejdila vše a hurá zpět. Ale co to? Na louce nikdo není, ani panička, ani Janička ani mamka! No tak hurá domů, tady to znám, to není problém. Najednou slyším, jak na mě někdo volá. No to je panička a holky,
odkud to lezou? Z křoví? Co tam dělaly? Ale panička zavolala, tak hurá k ní a psí oči. No
nemůžu dostat ani vyhubováno, protože TEĎ když na mě panička zavolala, jsem okamžitě přišla! A zase to prošlo! Sice mi jenom pohladila po hlavě a pochválila, žádný piškot, ale
moc dobře vím, jak je naštvaná, že jsem zase utekla. A už vím, co dělala v tom křoví, chtěly se mě schovat a čekaly, že se budu bát a budu je hledat. No není to k smíchu? Copak se
mohu ztratit na "naší" louce? No čekala bych, že když už jsem třetí deer naší paničky, že nebude tak naivní.....Teď už zase rychle domů, čeká na mě dort a hračka. S dortem jsem se rozdělila s holkama, hrát si s ovečkou nechtěly, tak to jsem byla ráda, ještě by mi jí oslintaly.
Pak už bylo jen leháro, bylo krásné počasí a tak jsme se válely po trávě a byly spokojené.
Abych to uvedla na pravou míru, panička se neválela po trávě, ale na houpačce! Užívaly jsme krásného počasí a sluníčka. Byl to hezký den a já už jsem puberťák!
|